Fonetická transkripce

• Výslovnost je uvedena ve fonetické abecedě IPA.

Filtry

• Filtry umožňují omezit seznam slov podle typu, původu a obsažených fonetických jevů.
• Pokud se pole „Filtry“ automaticky skryje, lze je opět rozbalit kliknutím.
• V části „Fonetické jevy“ se nápověda zobrazuje po umístění kurzoru nad příslušné tlačítko.
• Tlačítka odpovídající fonetickým jevům jsou navzájem exkluzivní. Např. tlačítkem „a/aː“ lze vybrat slova s kolísáním „a/aː“, avšak nikoli „aj/aːj“, protože tento jev má vlastní tlačítko. Podobně tlačítko „znělost“ umožňuje vybrat slova s kolísající znělostí jakýchkoli souhlásek kromě s/z a k/ɡ (tyto jevy mají vlastní tlačítka).

Sociologické kategorie

• Praha/Brno: rodilí mluvčí češtiny žijící nejméně 10 posledních let v příslušném městě.
• Mladí: 18–39 let; střední věk: 40–59 let; staří: 60 a více let.
• ZŠ/SŠ/VŠ: ukončené vzdělání.

Informace o původu slova

• Etymologie je převzata převážně z Rejzek, J. (2001) Český etymologický slovník. Praha: Leda, dále pak z Holub, J. – Lyer, S. (1978): Stručný etymologický slovník jazyka českého, Praha: SPN, a z dalších zdrojů.
• Výrazy z nelatinkových jazyků jsou transliterovány. V přepisu řeckých slov označuje akut (´) přízvuk, nikoli délku; délka je značena vodorovnou čárkou (¯), podobně jako v latině.
• Helenismy přejaté prostřednictvím latiny (kritérium, historie aj.) jsou klasifikovány jako helenismy, kromě případů, kdy latina způsobila výraznou formální změnu slova (např. architektura).
• Galicismy přejaté prostřednictvím němčiny (trezor, masivní aj.) jsou klasifikovány jako galicismy.
• Internacionalismy řeckého nebo latinského původu, které do češtiny přešly přes moderní evropské jazyky (ekonomie, unie aj.), jsou klasifikovány jako helenismy nebo latinismy.
• Jako internacionalismy jsou klasifikována pouze uměle vytvořená mezinárodní slova (vitamin, benzin aj.).

Výslovnost ve zdrojových jazycích

• Výslovnost je uvedena – stejně jako u českých hesel – ve fonetické abecedě IPA.
• Výslovnost neuvádíme u mrtvých jazyků a v případech, kdy ji nebylo možné spolehlivě ověřit.
• Uvedené výslovnostní podoby odpovídají současnému jazyku, a mohou se tedy lišit od výslovnosti v době přejímky.
• U anglicismů je uvedena výslovnost podle Jones, D. – Roach, P. – Setter, J. – Esling, J. (2011) Cambridge English Pronouncing Dictionary, Cambridge: Cambridge University Press, 18. vyd., a to jak britská, tak americká. Symbol [r] jsme nahradili symbolem [ɹ]; některé nepodstatné detaily jsme vypustili.
• U galicismů je uvedena výslovnost převážně podle Warnant, F. (1987) Dictionnaire de la prononciation française dans sa norme actuelle, Paris & Gembloux: Duculot. Symboly [ʀ ɔ̃] jsme nahradili symboly [ʁ õ]. Potenciální [ə] na konci slova většinou neznačíme.
• U germanismů je uvedena výslovnost podle Mangold, M. et al. (1990) Duden. Das Aussprachewörterbuch. Dudenverlag: Mannheim – Wien – Zürich. Symbol [r] jsme nahradili symbolem [ʁ].

Metodologie sběru a zpracování dat

• viz Duběda, T. – Havlík, M. – Jílková, L. – Štěpánová, V. (2014) Průzkum výslovnostního úzu u výpůjček a cizích vlastních jmen – metodologické otázky